Ch. Connie Haf z Jundrova (Míša) – DKK (HD) 0/0, DLK (ED) 0/0 – chovná
(ČESKÝ ŠAMPION, SLOVENSKÝ ŠAMPION KRÁSY)
Narodila se 7.4.2007 v naší stanici jako poslední štěně vrhu „C“. Její matkou je Connie z Mladé vinice (Český
šampion, Český junioršampion) a otcem německý pes Askan vom Rummelsbach (viz rodokmen). Míša je
středně vysoká mohutná fenka se silnou kostrou a nádhernou srstí. Má měkčí nadprstí, ovšem výborný pohyb
a pěkné úhlení. Míša dobře spolupracuje ve výstavních kruzích a často se umisťuje na předních příčkách (viz
výstavy). Je to neskutečný mazel, ale i dobrý hlídač, a je benjamínkem naší rodiny, čehož patřičně využívá.
Byl předjarní den, 7.dubna 2007 13:15, když se prodrala na svět co by poslední živé štěně. Byla jedinou fenkou ve vrhu a já věděla, že
zůstane. Byla divoká, drzá a neustále svoji mámu provokovala ke hrám. Nebyla dominantní, netoužila vládnout ani vítězit. A tak když její
máma Connie neměla sílu ji doběhnout, sama se svalila na záda. Milovala tuto hru, nepotřebovala hračky, potřebovala parťáka do hry. Byla
benjamínkem, a přesto odchod své mámy zvládla jako „velká“. Musela se naučit o sebe postarat. Na jaře 2013 porodila 5 živých štěňátek a
mezi nimi jednu drzou, nespoutanou holku, která zůstala. A Míša byla šťastná, že si má s kým hrát, jejich hrátky byly veselé, dovádivé a k
smíchu. Po Velikonocích 2014 nám smích zmrzl na rtech… Míši vyhřezla krční plotýnka a stala se tetraplegikem. Ale já se nevzdala, urputně
jsem hledala pomoc a souhrou náhod a rad zkušených fyzioterapeutek ji našla. Míša podstoupila vyšetření a operaci meziobratlové plotýnky
na klinice Jaggy. I když ji operatér nedával 100% šanci, ona opět překvapila. Poctivě jsme cvičily, plavaly, trénovaly a úspěch se dostavil.
Vše jsme podřídili jen Míši a ona zase běhala a my prožili společné krásné léto. Pak to přišlo, jako blesk z čistého nebe, lymfom na slinivce.
Její stav se neskutečně rychle horšil a já věděla, že nastal čas. Čas, který jí byl dán vypršel, její svíčka života dohořívala. Nechala jsem ji
odejít, doma, v klidu a míru, s její hlavou ve svém náručí.
Věřím, že se zase jednou narodí a bude si žít svůj další krásný život. A tak nezbývá než poděkovat Connie za Míšu a Míši za Viki a pokud
ustojím ta loučení, půjde to tak dál.
Míša *7.4.2007 – +30.9.2014
zůstane. Byla divoká, drzá a neustále svoji mámu provokovala ke hrám. Nebyla dominantní, netoužila vládnout ani vítězit. A tak když její
máma Connie neměla sílu ji doběhnout, sama se svalila na záda. Milovala tuto hru, nepotřebovala hračky, potřebovala parťáka do hry. Byla
benjamínkem, a přesto odchod své mámy zvládla jako „velká“. Musela se naučit o sebe postarat. Na jaře 2013 porodila 5 živých štěňátek a
mezi nimi jednu drzou, nespoutanou holku, která zůstala. A Míša byla šťastná, že si má s kým hrát, jejich hrátky byly veselé, dovádivé a k
smíchu. Po Velikonocích 2014 nám smích zmrzl na rtech… Míši vyhřezla krční plotýnka a stala se tetraplegikem. Ale já se nevzdala, urputně
jsem hledala pomoc a souhrou náhod a rad zkušených fyzioterapeutek ji našla. Míša podstoupila vyšetření a operaci meziobratlové plotýnky
na klinice Jaggy. I když ji operatér nedával 100% šanci, ona opět překvapila. Poctivě jsme cvičily, plavaly, trénovaly a úspěch se dostavil.
Vše jsme podřídili jen Míši a ona zase běhala a my prožili společné krásné léto. Pak to přišlo, jako blesk z čistého nebe, lymfom na slinivce.
Její stav se neskutečně rychle horšil a já věděla, že nastal čas. Čas, který jí byl dán vypršel, její svíčka života dohořívala. Nechala jsem ji
odejít, doma, v klidu a míru, s její hlavou ve svém náručí.
Věřím, že se zase jednou narodí a bude si žít svůj další krásný život. A tak nezbývá než poděkovat Connie za Míšu a Míši za Viki a pokud
ustojím ta loučení, půjde to tak dál.
Míša *7.4.2007 – +30.9.2014
